Pokud sázíte a dáváte na Forest vždy remízu (což se po loňské sezoně vyloženě nabízelo), už musíte být v pěkném plusu. Další, už pátá, se zrodila v sobotu ve Swansea v zápase, který v duši fanouška Reds zanechal spíše rozporuplné pocity. Tým odehrál zápas velice dobře, měl herně určitě navrch, ale nedokázal ho dotáhnout do vítězného konce. Utkání poodhalilo několik aspektů, které jistě stojí za pozornost. Ne všechny jsou pozitivní.

Manažer Aitor Karanka se během reprezentační pauzy vrhl na další doplňování týmu. Záměrně nepíšu posilování, protože zda tomu tak bude, se teprve ukáže. Jedna z nových tváří, pravý bek Saidy Janko, nastoupil v sobotu ve Swansea a vůbec si nevedl špatně. Je zcela zjevně náhradou za zraněného Byrama, a pokud bude ve svých výkonech takto pokračovat, asi do sestavy nejistého Darikwu už jen tak nepustí. K těm dalším novým hráčům – angažovat další dva středové defenzivní záložníky (volní agenti Claudio Yacob a Panagiotis Tachtsidis) působí jako manažerovo vyjádření nedůvěry k materiálu, který už má. A sedm hráčů na dva posty v sestavě, to se zdá být jako opravdu zbytečný luxus…

Reds byli v zadní řadě docela jistí, beci svůj úkol zvládli dobře a stoperská dvojice Hefele-Fox působila také dobře. Tak trošku si ale kladu otázku, proč Karanka v létě přivedl Michaela Dawsona, když ho na trávník nepustí. Aby se zalíbil fanouškům, že jim ukáže starou známou tvář v červeném dresu? Hefele se ukazuje jako typ hráče, který v kádru chyběl. Německý vlasáč je živel a bojovník, žádný flegmatik. Samostatnou kapitolou je Fox – na stoperském postu hraje prozatím solidně, ale bohužel je těžké se zbavit pocitu, že to není nic výjimečného, že by právě on měl patřit k pilířům týmu, který by chtěl hrát o postup. A takových je v sestavě víc…

Mezi defenzivními záložníky je zatím asi nejvýraznější postavou zkušený Guedioura, který i ve Swansea ukázal, že rád přebírá vůdčí roli ve středu pole. Colback odehrál takové to své typické, není moc vidět, snaží se čistit prostor. Pokud ale mezi sedmi hráči jsou tito dva těmi nejlepšími, nevím nevím… Uvidíme, jestli nově příchozí hráči kromě konkurence zvýší i kvalitu předváděné hry. Mrzí mě, že kvůli takovému přetlaku asi vůbec nedostane šanci nadějný odchovanec Ryan Yates. To by musel Karanka nejspíš vsadit na rozestavení 1-8-1.

Trojice Cash–Loley–Osborn sehrála svou úlohu dobře, i navzdory své výšce tito hráči své protivníky přehráli, ačkoliv zezadu přicházely dost často nakopnuté míče. Když pak přišli do hry Portugalci Carvalho s Diasem, forma projevu se změnila a domácí byli pod těžkým tlakem. Zvlášť Carvalho umí dát nečekanou přihrávku, co „má oči“, míč ho opravdu poslouchá. Dias je individualističtější typ, někdy naprosto zbytečně ztrácí míče a na základní sestavu to zatím není.

Ovšem kapitola sama pro sebe je útok Forest. Tentokrát dostal přednost Grabban a zase zklamal. Byl na hřišti úplně zbytečný. Jako kdyby si nedokázal správně naběhnout, nepochopitelně šetřil pohybem, když už míč dostal, nebylo z toho nic. Velká letní posila je zatím zklamáním po všech stránkách… Chlápek s podivným vousem působí, jako kdyby ho dění na hřišti ani moc nezajímalo, snad brzy prokáže opak. Ale je špatné, že na pozici jednoho útočníka (Karanka hraje ortodoxně 4-2-3-1) výběr není právě povzbudivý. Murphy dal dva góly, je zkušený a schopný, ale ve 35 letech asi těžko můžeme čekat, že bude týden co týden táhnout útok a nastřílí přes 20 gólů za sezonu. Soudani má také na kontě jako střídající žolík dvě branky, ale když nastoupil v základu proti Birminghamu, byla to spíš tragikomedie. Být hvězdou chorvatské ligy ještě neznamená, že se hráč bude prosazovat v tvrdé a nekompromisní Championship. Teď je zřejmě ve hře Íránec Karim Ansarifard, jehož propustil ze svých služeb Olympiakos. Karanka se ho snaží stůj co stůj získat, ale otázka je podobná jako u Alžířana – dokáže být takový hráč platný v této soutěži? Většinu fanoušků patrně nepřestává mrzet fakt, že se manažer tak lehkovážně zbavil Breretona. Osobně bych radši bral jeho než Soudaniho a Ansarifarda dohromady. Ale s tím už nelze nic dělat.

Zdá se, že Aitor Karanka chce svůj tým stále doplňovat. Ale neměl na to již dost času? A hlavně – není téměř dvacet nových tváří během léta trochu moc? Proč na neúspěch vždy reaguje snahou o získání dalšího hráče do kádru? Při samotných zápasech se zdá, že ne vždy reaguje úplně dobře na jeho vývoj. Třeba tentokrát vypadal naprosto nepochopitelně příchod Watsona – v době největšího tlaku pošle na trávník psa obranáře, pro něhož je přesná přihrávka téměř důvodem k oslavě…

Teď v týdnu nás čekají dva zápasy doma. Sheffield Wednesday a Rotherham – tým s ambicemi jako Forest by měl usilovat o šestibodové navýšení konta. V opačném případě bude otazníků stále víc…