Home       Aktuálně       Soupiska       Rozpis a výsledky       Komentáře       Fan club       City Ground       Vzkazy/Messages       

Forest story
Síň slávy
Legendy
Brian Clough
Manažeři

Slavné zápasy
Slavné góly
Forest v Evropě
Poslední sezony
Forest u nás
Jako první
Pohledy do historie
Stadion
Rivalové
Knihy
Fanziny
Celebrity fans
Kniha návštěv
Napište nám
Fotogalerie
Exkluzivní rozhovory




Vzpomínka na největšího fotbalového manažera
Před deseti lety, v pondělí 20. září 2004, odešel navždy do fotbalového nebe bývalý manažer Nottinghamu Forest Brian Clough. Muž, který byl u největších úspěchů v klubové historii, působil na City Ground přes 18 let. Připomeňme si u příležitosti tohoto výročí zajímavé milníky Cloughovy kariéry a také dejme slovo některým jeho bývalým svěřencům.

Střelec

Brian Clough nebyl jen manažerem, ve fotbale se prosadil také jako velice produktivní útočník. Přestože musel kvůli následkům zranění skončit předčasně, v letech 1955-1991 vstřelil za Middlesbrough 204 gólů ve 222 zápasech a pak v období 1961–1965 přidal 63 gólů v 74 utkáních za Sunderland. Naprostá většina z toho (až na jednu výjimku) byla ve II. divizi, a tak i proto zřejmě Clough dostal šanci reprezentovat Anglii jen ve dvou zápasech v roce 1959. Jeho kariéru prakticky ukončilo těžké zranění kolena v prosinci 1962. Pak už nastoupil jen ke třem utkáním na začátku sezony 1964/65.

Mladý manažer

Brian Clough již v Sunderlandu vedl dorostenecký tým, ale po několika odehraných zápasech sezony 1965/66 dostal docela nečekanou nabídku od týmu IV. divize Hartlepools United. „Nelíbí se mi tady, ale beru to,“ prohlásil tehdy 30letý Clough, který v té době byl nejmladším manažerem v anglické ligové historii. Hartlepools byl na chvostu soutěže, ale sebevědomý Brian směrem k novinářm prohlásil: „Pište si, že Hartlepools nebude u dna tabulky dlouho.“ Clough si vzal k ruce jako asistenta svého někdejšího spoluhráče z Middlesbrough Petera Taylora a první sezonu zakončili s týmem na 18. místě. O rok později to už bylo lepší, Hartlepools United obsadil 8. příčku.

Jenže již v létě začala další etapa, a to v klubu II. divize Derby County. Clough tam přešel i s Taylorem, tým totálně přebudoval a po dvou letech slavili postup do nejvyšší soutěže. V roce 1972 Brian Clough jako manažer Rams slavil mistrovský titul. Do mužstva přivedl hráče jako John McGovern, Colin Todd, Roy McFarland, John O’Hare, Archie Gemmill, Alan Hinton, Terry Hennessey a mnoho dalších. Vytvořil skutečně skvělé mužstvo, které další sezonu dosáhlo semifinále PMEZ, kde vypadlo s Juventusem. Jenže po několika zápasech následujícího ročníku vyvrcholily spory, které někdy poněkud horkokrevný Clough měl s vedením klubu. V říjnu i s Peterm Taylorem rezignovali. Později uvedl, že kdyby neodešli, mohli v Derby vytvořit dlouhodobě nejsilnější tým Anglie a úspěchy v 70. letech by nesbíral Liverpool, ale jeho tým.

Období nezdarů

Nedlouho po odchodu z Derby Clough i Taylor kývli na nabídku Brightonu, tehdy hrajícího III. divizi. Popravdě řečeno, žádnou zvláštní díru do světa neudělali. Cloughovo působení v tomto přímořském městě je připomínáno hlavně ve spojitosti s katastrofální domácí porážkou s Bristolem Rovers doma 2:8. Ten zápas přenášela i televize, a tak Brianovu potupu viděla celá Anglie. Velkým překvapením pak byla informace, že Clough v létě 1974 nastoupil jako manažer Leedsu United po odchodu Dona Revieho k reprezentaci. Clough totiž předtím Leeds a jeho prvky v jeho způsobu hry – zákeřné zákroky, zdržování, neustálé diskuse s rozhodčími – intenzivně kritizoval. Na Elland Road však Brian – bez Taylora, který zůstal v Brightonu – pohořel, nenašel společnou řeč s hráči ani s částí výboru a po pouhých 44 dnech byl vyhozen. Při odchodu však obdržel odstupné 98 000 liber, což byla v té době mimořádně vysoká suma peněz, která Clougha učinila v podstatě finančně nezávislým člověkem.

Forest – vzkříšení klubu a trofeje

V lednu 1975 Brian Clough nastoupil jako manažer k Nottinghamu Forest, který se trápil ve II. divizi. Tehdy prohlásil, že jediné, co klub má a za něco stojí, je on. A ač to zní arogantně, měl pravdu. Fanoušci Forest to, co následovalo, velice dobře znají. V roce 1977 postup, pak hned mistrovský titul a následně i dva triumfy v PMEZ. Od roku 1976 zase ve dvojici s Taylorem. Ti dva se však v roce 1982 rozešli profesně (Taylor odešel do důchodu) a v létě 1983 se k sobě obrátili zády i lidsky. Až do Taylorovy smrti v roce 1990 spolu již nepromluvili jediného slova. Brian i bez svého asistenta dosáhl v následných letech na úspěchy, vyhrál s Forest další dva Ligové poháry, několikrát byl v nejvyšší soutěži na 3. místě, dostal se do finále F. A. Cupu. A Reds pod jeho vedením hráli velmi pohledný fotbal s držením míče při zemi. Bohužel, závěrečných několik let Cloughovy manažerské éry poznamenaly problémy s alkoholem, které vyvrcholily v sezoně 1992/93. To Forest proti všem předpokladům sestoupili z nově ustavené Premier League a Brian, v té době již jen stín někdejšího energického trenéra, s koncem fotbalového ročníku odešel do fotbalového důchodu.

Legenda

Navzdory poněkud smutnému konci jeho kariéry se na Briana Clougha dodnes vzpomíná jako na manažera, který dokázal zázraky se dvěma provinčními kluby. I proto je jako manažer často stavěn nad jiné velikány, kterými byli například Alex Ferguson či Bill Shankly. Clough jako důchodce navštěvoval především zápasy Burtonu Albion, kde hrál jeho syn Nigel. Často byl novináři dotazován na komentáře k fotbalovému dění, vyšly mu dvě knižní autobiografie, ale na zápasy Derby ani Forest moc nechodil. Na City Ground se objevil naposledy v létě 2004, kdy Reds hráli přípravný zápas s Middlesbrough. Trápily ho zdravotní problémy, jeho dlouholeté pití tvrdého alkoholu edlo k transplantaci jater, kterou prodělal v lednu 2002. Zmiňovaného 20. září 2004 zemřel v nemocnici v Derby na rakovinu žaludku.

Cloughovi hráči

Fotbalisté, kteří pod Brianem hráli, oceňovali zejména jeho charisma, kouzlo osobnosti a schopnost motivovat je. Oceňovali, že dbal na to, aby před zápasy panovala v týmu uvolněná atmosféra. Nezatěžoval je složitou taktikou nebo informacemi o soupeřích. Z naprosté většiny hráčů, které vedl, ale dokázal dostat to nejlepší. Říkalo se, že z průměrných dělá skvělé hráče a z dobrých fotbalistů reprezentanty. Dejme některým z nich slovo:

Martin O’Neill (Forest): „Měl na mě tak ohromný vliv, že bych mu ani nemohl dostatečně poděkovat za všechno, co pro mě osobně udělal. Měl být manažerem Anglie a měl dostat rytířský titul, o tom nemůže být pochyb. Byl něco jako anglická verze Muhamada Aliho.“

Trevor Francis (Forest): „Byly chvíle, kdy jeho chování přecházelo do výstřednosti, ale to byla součást jeho čisté geniality. Všichni jsme k němu měli ten největší respekt. Děkuji Bohu, že jsem měl výsadu hrát pod nejlepším manažerem v oboru a na mé období ve Forest se pohlížím jako na poctu.“

John Robertson (Forest): „Je to génius, je to ten nejlepší. Už nikdy nepotkám někoho jako on.“

Neil Webb (Forest): „Byla to pocta s ním pracovat. Ale nikdy jsi nevěděl, co se může stát v následujícím okamžiku. Dal ti sebedůvěru, že jsi věřil, že máš v sobě mnohem víc než ve skutečnosti.“

Stuart Pearce (Forest): „V každém z nás je něco z Briana Clougha, to si buďte jisti.“ 

Duncan McKenzie (Leeds): „Fotbal už nikdy nebude mít někoho jako Cloughie. Měl úplně jiný styl než jakýkoliv jiný manažer a byl to úžasný čověk. Lidé mohou zmiňovat Shanklyho, Busbyho, Wengera nebo Fergusona – ale Cloughie je nad nimi.“


 


 

 



Tabulka Championship