Home       Aktuálně       Soupiska       Rozpis a výsledky       Komentáře       Fan club       City Ground       Vzkazy/Messages       

Forest story
Síň slávy
Legendy
Brian Clough
Manažeři

Slavné zápasy
Slavné góly
Forest v Evropě
Poslední sezony
Forest u nás
Jako první
Pohledy do historie
Stadion
Rivalové
Knihy
Fanziny
Celebrity fans
Kniha návštěv
Napište nám
Fotogalerie
Exkluzivní rozhovory





Myslím, že nás čeká ještě hodně vzestupů a pádů

Tim Gosling je anglický novinář, který pracuje už delší dobu v Praze, což však nijak neubralo na jeho zaníceném fandění Nottinghamu Forest. O tom vás jistě přesvědčí následující rozhovor, který nám poskytl v týdnu po vítězství nad Wolves.

Co říkáš na poslední výsledky a zvlášť na vítězství nad Wolves na Molineux?

Vítězství nad Norwichem přineslo obrovskou úlevu, ale neočekával jsem, že oživí tým v takovém rozsahu, jaký jsme viděli na Wolves. Vypadalo to, že jsme poprvé v této sezoně hráli na plný potenciál. Když vezmu osobně, byla to dokonalost sama. Byl jsem celý den pryč, a když jsem zapnul rádio kolem 60. minuty zápasu, likvidace soupeře právě začala!

Dá se konstatovat, že Forest jsou zase zpátky ve hře?

Budu radši opatrný. V této sezoně jsme zatím nehráli moc dobře, i když jsme byli na špici tabulky. Kromě jednoho nebo dvou zápasů jsme k výsledkům došli s odřenými zády. Pokles mě nepřekvapil – ačkoliv trval daleko déle, než bych čekal. Myslím, že nás čeká ještě hodně vzestupů a pádů.

Žiješ a pracuješ v Praze. Jak se ti daří sledovat Forest jako „fanda v exilu“?

Hlavně přes Forest Player, který přináší komentáře a sestřihy, no a když dáme gól, skáču po místnosti spolu s mým malým synem. Na City Ground moc nechodím, přednost má rodina, práce a tak dál.  Nejbližší můj známý, který fandí Reds, žije v Budapešti.

Pocházíš z Nottinghamu? Pamatuješ si na první návštěvu City Ground?

Můj táta byl z Nottinghamu, ale já jsem se narodil v Londýně a žil jsem na různých místech, dlouhou dobu pak poblíž Leicesteru. Na City Ground jsem byl poprvé, když mě tam vzal můj táta na mé osmé narozeniny v roce 1978. Pokud si pamatuju dobře, porazili jsme tehdy 1:0 Coventry.

Zažil jsi éru Briana Clougha. Jak bys ty roky popsal?

Když jsme vyhráli Pohár mistrů, bylo mi jen 9-10 let, ale pamatuju si na to dobře. Můj děda, fanda Spurs, se smál, když viděl, jak sedím na gauči a jsem nervózní při sledování finále v roce 79. V 80. letech jsem nějak ztratil kontakt, ale v 90. letech jsem na City Ground chodil pravidelně. Tehdy bylo úplně normální dívat se na to, jak porážíme Liverpool, Arsenal a další. Teď se něco takového zdá být v oblasti fantazie – ale v pořádku, pořád ten klub miluju. Nebyl jsem sice na Cloughieho posledním zápase, ale zamával jsem Desovi, když odcházel do Itálie.

Máš nějakou osobní vzpomínku na Briana Clougha?

Popravdě řečeno ne, ale spolu s ostatními Reds sdílím obdiv k jeho osobě, ačkoliv je jasné, že to byl také megaloman!
Má hlavní historka týkající se legend Forest spadá k jedné velké pitce, během níž jsme se už řádně pod parou ocitli na baru v Trent Bridge Inn s kámošem, který fandí Leicesteru. Bylo už pozdě a hospoda poloprázdná. V rohu seděli v klidu u piva Des Lyttle, Steve Chettle a Stuart Pearce. Zamumlal jsem k mému kamarádovi: „Tamto je Stuart Pearce?“ Kámoš se snažil zvednout hlavu z baru a zapištěl nejvyšším možným hlasem: „Stuart Piss? Kdo je kurva Stuart Piss?“ Naštěstí pro něj se Stuart Piss neobtěžoval vykopat ho ven až do řeky Trent.
Jednou jsem taky složil k zemi Johna Robertsona, když místní tým, za který jsem hrál, se utkal s jedenáctkou bývalých internacionálů. O dvě minuty později jsem ale narazil do cihlové zdi jménem Paul Hart a slušně jsem se proletěl.

Manažerem týmu je teď náš bývalý hrdina z levého kraje obrany. Co myslíš, je Stuart Pearce mužem na svém místě?

Je to největší žijící legenda Forest a můj naprostý hrdina vzhledem k dobám, které jsem strávil na City Ground, takže doufám, že odpověď zní ano. Když z něj udělali manažera, byl jsem velmi na pochybách – zavánělo to naprostým public relations pro Fawaze, navíc Stuartova manažerská bilance není tak skvělá. Ale dělá to lépe, než bych si myslel, abych řekl pravdu. Přesto musím přiznat, že mě ještě nepřesvědčil, zvlášť vzhledem k předváděnému fotbalovému projevu a taktice. Zdá se mi trochu staromódní.
Ovšem jedna věc se mu podařila – vyhnal z hlediště nespokojence. Je skvělé vnímat tu masivní podporu, kterou tým má, i když hraje bídně. To je obrovská výhoda – Psycho pravděpodobně dostane čas k tomu, aby klubu přinesl stabilitu. Tu totiž zoufale potřebuje.

Fawaz je odhodlán přivést Forest do Premier League. Dostat se tam asi není úplně nedosažitelný cíl, ale jsme schopni udržet se v nejvyšší soutěži dlouhodobě?

Hmmmm. Postupem času jsem stále méně přesvědčen, že chci Premier League. Celá sezona, v níž je největší ambicí vyhnout se sestupu a nedostat každý týden naloženo, je depresivní představa. Svádí mě to k závěru, že je lepší být velkou rybou v menším rybníku. Je to druh poraženectví, jistě, peníze by byly pěkné, ať už bychom zůstali nahoře, anebo sestoupili.
Přál bych Fawazovi, aby se podíval tam, kde to udělali pořádně – tedy na Swansea a Southampton. Oba kluby postavily zdravé jádro, s nímž postoupily, a nechaly ho rozvinout. Proč bychom se měli snažit znovu vynalézat kolo?

Dost lidí tvrdí, že kouzlo Premier League je pryč, že všechno je jenom o penězích, liga je plná cizinců, vidíme spoustu simulací, často velmi nudný fotbal bez centrů, skluzů a střel atd. A pravý anglický fotbal vidíme jen v nižších ligách. Co myslíš, je to pravda?

Nemám problém s PL co do standardu hry – ten je teď mnohem vyšší než před lety. Je to vidět na technice, rychlosti, taktice. Moc na to nekoukám, ale když ano, dokáže mě ten fotbal bavit. Nářky na to, že cizinci soutěži škodí, jsou podle mého bigotní.
Negativem je stupidní množství peněz, které jsou ve hře, a také to, jak velice obtížné je pro kluby, které nepatří mezi dominatní, prosadit se a bojovat o nějaké trofeje (uvidíme, jak na tom bude Southampton v dalším průběhu sezony).
I pro zahraniční fotbal je bolestivé, že Premier League schlamstne všechny nejlepší hráče pro sebe. Neštve vás to tady v Česku? Ačkoliv jsem byl na pár zápasech, ještě jsem v Praze nenašel tým, kterému bych fandil – tak jestli se někdo chce pokusit o to, abych konvertoval, ať mi dá vědět.

Jak se ti líbí v České republice?

Je to klišé, ale myslím, že Angličané vycházejí s Čechy fakt dobře, neboť máme podobně skeptický pohled na svět a smysl pro černý humor. Líbí se mi tolerance a mírnost společnosti. Češi se tomu asi budou smát, ale když to porovnám s mnoha jinými zeměmi, kde jsem bydlel, je to tady skutečně klidné místo k životu.

 Jak vidíš, Nottingham Forest má fanoušky i v Česku a na Slovensku. Co na to říkáš, máš pro nás nějaký vzkaz?

Vzkaz ani ne, ale jsem rád, že vím o moudrých bytostech, které objevily kouzlo Reds! Rád se s někým z vás setkám – pravděpodobně to ale bude při splachování žalu, jak nám zase těsně unikl postup. Všichni musíte být blázni, když jste si k fandění vybrali právě Forest!

 

 
V. S., 1.12
. 2014

 



Tabulka Championship

English version